Před zrcadlem....

1. října 2008 v 15:54 | °°ChoCha°° |  creation
Procitla ze svého spánku. Lokty se opřela o studenou podlahu. Zvedla hlavu a rozhlédla se kolem. Neviděla nic jiného než ostré světlo, jenž zářilo prudčeji než pouhá žárovka, prudčeji než slunce…

S obtíží se zvedla a šla za ním… Jakmile přišla blíž, zjistila že je to zrcadlo, v němž se odráží světlo z velké, bílé zářivky, která byla umístěna na stropě. Její světlo se zdálo pronikavější než kdykoliv jindy…

Stála před zrcadlem a upřeně hleděla na svou bledou tvář. Nebyla zářivá a lehce olivová jako vždycky. Byla bledá jako bledule, jako stěny nemocničního pokoje, jako smrt. Koukala nechápavě na svůj odraz a z jejích očích plál strach. Z těch očí které vždycky tak zářily, jako hvězdy za jasné noci, jako slunce.. A teď? Teď z těch jindy krásných zelených očí plál jen strach. Byly lesklé, odrážely se v nich všechny věci toho strašnýho světa...

Její vlasy nebyly krásně lesklé a upravené jako obvykle. Byly rozcuchané. Rozcuchané a mokré. Trčely do všech stran, jako větve stromu. Nevoněly po lesním kvítí z jejího šamponu, ale zapáchaly po močce. Trocha z nich byla stažena do volného culíku, jenž byl sepnutý starou dřevěnou sponou, na které byly vyryty iniciály T.T. Mezi mokrými prameny byly kusy listí a pár větviček, které jí bodaly…Tuhle bolest ovšem nemohla ani vnímat…

Když pohlédla níž, nechápavě zkoumala oblečení, jenž měla na sobě. Neměla džíny a slušivý top, jak je zvyklá. Měla jen strašně špinavou, mokrou a roztrhanou noční košilku. Špinavou od bahna a krve.…

Nechápavě se zahleděla do svých očí a pak opět sjela pohledem níž. Byla bosa. Za jejími nehty byla špína a byly celé olámané. Olámané, jako kdyby běžela bez bot lesem, vodou, bahnem….
Opět pohlédla na svůj obličej a pak zase níž. Prohlížela si celé své tělo. Zděšeně koukala na škrábance, modřiny a další rány, které měla úplně všude. Náhle se jí podlomily nohy a ona klesla k zemi…Chvíli jen bezmocně ležela a nehýbala se. Vůbec netušila kde právě je, co tam dělá, jak dlouho tam bude a proč. Netušila co se jí stalo…Zavřela oči. A usnula…

Probudila ji až šílená křeč v břiše. Začala se svíjet bolestí. Křeč trvala jen chvilku. Dívce se ulevilo, ale netušila, že to ještě není vše… Najednou prudce zakašlala. A znovu. Začalo se to stupňovalo. Zdálo se, že už ani nemůže. Ale náhle byla na její ruce krev. Krev kterou vykašlala. Dívka se zhrozila. Začala hystericky ječet. Až omdlela……

Ráno, když přišel její otec z práce, našel svou dceru ležet v koupelně. Byla mrtvá…

Byly jí udělány všelijaké testy. V lékařské zprávě se psalo… Podle formuláře E 213 měla dívka velice rozšířenou psychózou. Trpěla hroznými halucinacemi, které byly pro ni jako skutečnost. Všechno co se ji tu noc přihodilo, se dělo pouze jen v její mysli. Dostala hrozný epileptický záchvat a z důsledku toho zemřela…

Její otec se po této zprávě zhroutil. Odjel z města a nikdo z jeho okolí už ho pak nikdy neviděl…

Po dlouhé době objevil místní farář článek v novinách, kde se psalo, že pan Peter Thomas, otec zemřelé Teri, se sám oběsil v nedaleké chatě v lese. Měl u sebe vzkaz, kde se psalo: Moc jsem ji miloval. Žít bez ní nemá cenu…
No tak to je ono...Jak sem řikala neni to nic moc...Prostě nemám talent na psaní...Je to blbost no...ALe já nevim...Mě to nai nijak zvlášť nevadí....
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Neila Neila | Web | 28. srpna 2009 v 16:46 | Reagovat

Je to náhodou krásné...ale smutné...neříkej že nemáš talent na psaní. To mám říkat já! :-D

2 Shadow Shadow | Web | 28. listopadu 2009 v 22:26 | Reagovat

je to opravdu skvele, protoze ten popis holky.. uple zive jsem si ji dokazala predstavit a trasla jsem se nevoli

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.